Prozkoumat místo

Kostelík „na Sewerynówce“ je malý kostel, který se nachází na okraji lesa Beskidu Sądeckiego v městské části Sewerynówka. Vznikl z iniciativy Polského svazu učitelů, který v roce 1922 získal pozemek pro výstavbu malého sanatoria od tehdejšího vlastníka Szczawnice. Zpočátku zde nebyla žádná kaple, ale vzhledem k velké vzdálenosti od centra města a náboženským potřebám pacientů se rozhodli postavit u sanatoria dřevěnou kapli „na Sewerynówce“. Objekt se vyznačuje zdobením a sochami, které vytvořili místní řemeslníci, například Henryk Zachwieja.

• 

  Henryk Zachwieja

  Henryk „Baltazar“ Zachwieja je považován za jednoho z nejlepších místních sochařů. V kapli se nachází několik jeho děl, mimo jiné oltář a tabernákulum.

• 

  Stezka partyzánů

  U kaple stojí informační tabule o stezce partyzánů, která vede přes křemencové skály a prochází těsně vedle kostelíka.

• 

  Sewerynówka

  Sewerynówka je čtvrtí města Szczawnica, která se nachází nad potokem Sopotnicki mezi Bereśnikiem a Przehybą. Kromě kaple se zde nachází také hostinec Czarda a vodopád Zaskalnik.

• 

  Modrá turistická trasa

  Modrá turistická trasa, která začíná ve městě Szczawnica a vede směrem k Przehybě, se nachází 500 metrů od kaple.

Kaple na Sewerynówce

Architektura | Szczawnica

Henryk „Baltazar” Zachwieja

Uvnitř kaple se nachází několik děl Henryka Zachwieji. Umělec se narodil v roce 1952 v tradiční horské rodině Zachwiejů. Přestože ho otec, známý kadeřník z Szczawnice, Tadeusz Zachwieja, nabádal, aby šel v jeho šlépějích, Henryk se rozhodl zapsat do hudební školy v Nowym Sączu. Vzdělání nedokončil, rok před závěrečnými zkouškami se rozhodl přestoupit na Akademii výtvarných umění v Krakově. Když ho na zkoušce požádali, aby namaloval obraz, komise konstatovala, že tak maluje člověk po třetím ročníku studia, nikoli po prvním, a nepřipustila ho k dalším zkouškám, protože si myslela, že podvádí. Zachwieja nedokončil své umělecké vzdělání, je převážně samouk. Jeho díla lze nalézt na mnoha místech v Szczawnici. V kapli na Sewerynówce se nacházejí jeho: oltář, tabernákulum, strážící ho harnasie, obětní stůl a dřevěné vitráže.

Zničené sanatorium

Na cestě ke kapli jsou vidět zarostlé základy sanatoria. Za druhé světové války sloužilo jako nocleh pro partyzány a v roce 1944 bylo částečně zničeno požárem. Budova byla rekonstruována v 60. letech 20. století, ale ještě před znovuotevřením v roce 1962 ji znovu zničil požár.