Trocha historie

Leśnica je malá vesnice, jejíž historie sahá až do konce 13. století. O tři století později se dostala do vlastnictví mnichů z Červeného kláštera, ale po další staletí zůstávala téměř zcela izolována od světa. Prvním spojením s civilizací byla až Pienińská cesta, která byla postavena na konci 19. století. Obyvatelé Leśnice museli čekat až do roku 1967, než se dostali na silnici ze strany Wielkiego Lipnika! Nicméně, dlouhodobá izolace měla také pozitivní aspekty, protože právě díky ní se v Leśnici relativně dlouho zachovaly tradiční zvyky a architektura. Po skončení první světové války vypukl spor mezi obnoveným Polskem a tehdejším Československem o Leśnici. Tehdy se vesnice ocitla v hranicích našeho jižního souseda, ale v roce 1938 Polsko znovu připojilo Leśnici ke svému území. Tento stav trval až do vypuknutí další války, po jejímž skončení se hranice nakonec ustálila v současné podobě.

Co stojí za to vidět?

V Leśnici existuje značná turistická infrastruktura (restaurace, penziony, horská chata, lyžařský vlek), ale největší atrakcí je soutěska Leśnického potoka, v jejímž údolí se vesnice nachází. Samotná soutěska je dlouhá přibližně 500 m a nachází se přímo u ústí potoka do Dunajce. V roce 1987 se stala přísnou přírodní rezervací. Zde je chráněna především skalní vegetace – například jalovec sabiňský, skalnice hroznovitá a hvozdík stříhaný, a také reliktní borovice.

Turistické trasy

Z Leśnice se do polské části Pienin lze dostat dvěma trasami: modrou a žlutou. Nejprve bychom se ale měli dostat k jejich křižovatce, odkud můžeme odbočit (při chůzi ze strany Leśnice) doprava a vydat se na žlutou trasu, která nás povede přes Szafranówku do Szczawnicy, nebo jít dál rovně podél Leśnického potoka, až dojdeme do Pienińského národního parku. A odtud už je to jen kousek na Sokolicu!