Topografie a reliéf

Vlastní Pieniny se dělí na Pieniny Czorsztyńskie, masiv Trzy Korony a Pieninki. Celkově se v horském pásmu nachází několik desítek vrcholů a více než sto skalních věží, s relativní výškou v průměru 300–450 metrů nad dnem údolí. Hory jsou převážně tvořeny vápencem, který patří mezi usazené horniny. Svahy vrcholů se vyznačují značnou asymetrií: ze severu jsou mírné, ale z jihu strmé a obsahují mnoho menších skal (jako v okolí Pienienského hradu). Velký dojem na turisty dělají také velmi strmé a vysoké skalní útesy na straně Dunajce, které lze pozorovat během plavby na pltech.

Turistika

Myslím, že nikoho nepřekvapí, když upozorním na to, že co se týče počtu turistů, Pieniny Střední zaujímají druhé místo v Polsku, hned po Tatrách. Pro turisty jsou atraktivní: horská krajina (mnoho vrcholů), bohatá historie tohoto území (např. Pienienský hrad), která je navíc udržována a chráněna činností Pienienského národního parku a sanatorií ve Szczawnici. Stojí za to zmínit také dobře organizovanou síť ubytování a výchozí body pro horské výlety. Nelze opomenout již zmíněnou plavbu po Dunajci s dřevěnými plty, která je atrakcí v evropském měřítku!

Něco o vrcholech

Pravděpodobně každý z nás zná nejznámější vrcholy Pienin: Trzy Korony a Sokolicu, ale možná by stálo za to říct něco o jiných? Třeba o Zamkowej Górze, která se nachází hned vedle Pienienského hradu. Je s ní spjata neobvyklá historie, protože se dříve nazývala „Hora sv. Kingy“, protože se zde kněžna ukryla během tatarského nájezdu. Na památku jí je na svazích hory umístěna jeskyně, která jí byla zasvěcena. Dalším vrcholem, který patří k masivu Trzy Korony, je Łysina, která bohužel není turistům přístupná. Velkou přírodní atrakcí je jedno z posledních nalezišť jalovce sabinského v Polsku, který roste na strmé jihovýchodní vápencové stěně.